Dobrá Voda

- školící a výcvikové středisko při Okresní radě Junáka, Třebíč

joomla facebook

Malebná osada Dobrá Voda se nachází v zalesněném údolí potoka Markovka, 5 km východně od města Třebíč (1 km od ústí potoka do řeky Jihlavy) a asi 60 kilometrů západně od města Brno. Můžete mrknout na mapu.

Objekt bývalých sirných lázní je nově opraven r. 2003-2004 a nyní je v majetku a správě Okresní rady Junáka, Třebíč.

Na to, jak vypadá blízké okolí naší Dobré Vody, se můžete podívat do fotogalerie.

Ubytování: kapacita 40 lůžek, 13 pokojů, WC, sprchy, teplá voda. Je zajištěn celoroční provoz (jaro, léto, podzim, zima).

Číst dál: Bývalé sirné lázně Dobrá Voda u Třebíče

Bývalé lázně Dobrá Voda se nacházejí nedaleko Třebíče na katastru obce Pozďátky na břehu potoka Markovka (někde uváděn jako Marecký potok).hist pohl

Dodnes jsou zde po geologické stránce zajímavé vývěry slané sirné kyselky, užívané ke koupelím a pití. Voda obdobné kvality se nacházela i ve studni domu čp. 17 v Okrašovicích.

Lázně byly uváděny roku 1837, zprávu o prameni však zaznamenal již roku 1756 Jan Baptista Michael Sagars ve své publikaci "Kurcer Bericht von dem Pozdiateker Gesundbrunnen unweit der Stadt Trebitsch in Mahren" vydané ve Vídni.

Za kapličkou je cihlová stavba (dnes je již zbořena) s dobrovodským pramenem, který je dnes již vyschlý.

Za kapličkou na fotografii je cihlová stavba (dnes je již zbořena) s dobrovodským pramenem, který je dnes již jen historií a neexistuje. Lázně byly tradičním výletním místem Třebíčanů, jsou však zde zaznamenány i návštěvy z jiných zemí. Léčili zde revmatismus a voda prý měla i vliv na mizení pih. Pro potřeby hostů zde bylo šest van, napájených vodou z kopané studny.

Podle nových rozborů vod z roku 1997 měla voda obsah sirovodíku v rozmezí 1,25 - 1,70 mg na litr. Obdobný obsah měla i voda z Okrašovic.

Sirovodíkové vody vystupují v horninách třebíčského masivu. Chemicky jde o horninu bohatou hořčíkem, draslíkem i s jeho radioaktivním izotopem. V okolí lázní jsou pegmatitové žíly s minerály obsahujícími berylium, titan, niob a tektonické linie, po nichž hojně vystupuje radon.


Text je od Míly Bobka. Fotografie jsou od MUDr. Veselého, paní Nezvalové a paní Syrové a naleznete je ve fotogalerii.